"To je zajímavé"

Voda na Marsu existuje o jednu miliardu let déle

Mars je zamrzlý bez životapoušť, zcela neobyvatelná. Ale jak víte, planeta nebyla vždy taková. Kdysi měl atmosféru a na jeho povrch cákal tekutý oceán. Pak ale Mars ztratil své magnetické pole a po něm i atmosféru a vodu. Donedávna se věřilo, že voda na Rudé planetě nakonec zmizela před 4,1 až 3,7 miliardami let. V nedávné studii založené na dlouhodobých pozorováních Marsu však vědci z NASA došli k závěru, že voda zůstala na planetě mnohem déle – byla přítomna již před 2 miliardami let. Svědčí o tom usazování chloridové soli, kterou zanechávala tekoucí voda. Byly objeveny na snímcích pořízených z Mars Reconnaissance Vehicle (MRO), které od roku 2006 operuje na oběžné dráze kolem planety. Snímky byly pořízeny pomocí spektrometru viditelného a blízkého infračerveného záření (CRISM) instalovaného na palubě tohoto zařízení.

Voda na Marsu existuje déle, než si vědci mysleli

Ložiska soli na Marsu se objevila později, než vědci předpokládali

Ložiska soli byla poprvé objevena dneMars před 14 lety kosmickou lodí Mars Odyssey. Jejich odlehlost však podrobně prostudovat až s příchodem MRO. Toto zařízení má modernější vybavení, které umožňuje pořizovat snímky ve vysokém rozlišení, tedy poskytuje podrobnější informace. V důsledku toho se vědcům v poslední době podařilo provést mnoho výzkumů zaměřených na studium proudění vody na planetě.

„Hodnota MRO je v tom, že se začínáme dozvídat více a více podrobností o planetě,“ říká Leslie Tamppari, zaměstnanec NASA, jeden z autorů studie.

Zaměstnanci NASA studovali desítky snímků,převzaty z průzkumného vozidla a došel k závěru, že ložiska soli vznikla v době, kdy podle oficiálních údajů již na Marsu nemohla být voda. K určení stáří ložisek použili metodu „sčítání kráterů“. Princip je celkem jednoduchý – čím mladší kraj, tím méně kráterů. V tomto případě je provedena korekce pro atmosféru planety.

Marťanský průzkumný přístroj umožnil studovat ložiska soli na Marsu

Jaká byla poslední voda na Marsu

Jak autoři uvádějí ve své studii,publikované v časopise AGU, ložiska chloridové soli představují poslední fázi kapalné vody přítomné na povrchu Marsu, a proto jsou zvláště zajímavá. Obvykle jsou umístěny na spodním povrchu (interagují s atmosférou prostřednictvím výměny tepla a vlhkosti), často spojené s kanály. Někdy se nacházejí nad hlubokými krátery a pokrývají široký rozsah nadmořských výšek.

Často jsou ložiska na vrcholcích mláďatvulkanické oblasti, podél okrajů starověkého terénu. V důsledku toho autoři práce dospěli k závěru, že ložiska jsou mnohem mladší než starověké krajiny, které se pod nimi skrývají. Pokračují ve své tvorbě před 2,3 až 2 miliardami let.

Tloušťka nánosů v oblastech, kde mohou býtměřeno, je obvykle menší než 3 m. Navíc je mnohem větší na straně vstupního kanálu. To naznačuje, že zdrojem vody byl povrchový odtok a nikoli hluboká podzemní voda vystupující na povrch. Vzniklo malé množství vody, nejspíše kvůli periodickému tání ledu.

Rovina Bosporské plošiny na Rudé planetě s ložisky bílé soli

Voda by mohla být pro život na Marsu důležitá

Podle studie vědců tedy voda dálrudá planeta existovala před 2 miliardami let. Samozřejmě už to nebyl plnohodnotný oceán, ale samostatná jezera a průplavy, které je spojovaly. Ale co na tom záleží? Zdálo by se, že o miliardu více, o miliardu méně – v tom není velký rozdíl.

Podle vědců by ale přítomnost vody mohladůležité pro život na Marsu. Například rod Homo existuje na Zemi jen 2,8 milionu let. To znamená, že během této doby by teoreticky mohly vzniknout a zaniknout celé druhy živých bytostí. Načasování mizení vody je navíc významné z hlediska geologické historie.

Na našem kanálu Yandex.Zen najdete ještě více vzrušujících materiálů, které nebyly na webu publikovány.

Kromě toho vědci sestavili výškové mapy propomocí širokoúhlé kamery, kterou je MRO vybavena, a také zvětšených snímků s vysokým rozlišením získaných z kamery HiRISE. Podle odborníků je schopen detekovat malé krátery o velikosti roveru, jako je Curiosity nebo Perseverance. Mapování Marsu vám také pomůže dozvědět se více o historii planety.

Nakonec mi dovolte připomenout, že rover Perseverancenašel fialový povlak na marťanských skalách. Na pozemských kamenech se takový plak vyskytuje v důsledku bakterií. Existuje tedy možnost, že rover detekoval stopy života.